Farmář Henry Wicker objevuje poblíž města Epsom v Surrey (21 km od Londýna) studnici vody, kterou nepije dobytek ani v období právě probíhajícího sucha. Po ochutnání vody zjistil, že je velmi hořká. Po jejím odpaření zůstaly krystaly, které brzy dostaly jméno „epsomská sůl“. Wickers zjistil, že koupáním v této vodě se uvolňují bolestivé svaly a změkčují ztvrdlou pokožku. Brzy se také osvědčila jako vynikající projímadlo. V následujících desetiletích se stala epsomská sůl známá v celé Evropě. Většina epsomské soli zkonzumované v Evropě ale nepochází z města Epsom, byla nahražena hořkosolným ložiskem Sedlecké – Zaječické hořké vody u královského města Most v Bohemii.